Jak peněžní a kapitálové trhy přispívají k rozvoji obchodu a spolupráce
Na řízení mezinárodního finančního systému se podílejí měnové instituce, vlády a zvláště centrální banky, jež emitují peníze a regulují pohyb měn mezi státy.
S rozvoje výpočetní techniky se převody mezi různými měnami zrychlily a zjednodušily. Díky tomu se podniky i jednotlivci, usilující o získání kapitálu nebo o investování velkých částek, mohli začít poohlížet po nejvýhodnějších podmínkách i v zahraničí.

Mezinárodní systém devizových obchodů
Nákup zboží nebo služeb v zahraničí obvykle vyžaduje platbu v tamní, popřípadě v jiné zahraniční měně. I jednotlivci cestující do zahraničí musí někde směnit vlastní peníze za měnu země, kterou se chystají navštívit. Základem pro stanovení vyvážených, celosvětově přijatelných směnných kurzů různých měn je působení tržních sil v rámci mezinárodního finančního systému.

Devizové kurzy
Devizový kurz je poměr, v jakém lze vyměnit peněžní jednotku jedné země za jednotky měn jiných států. Je-li kurz výhodný, získáme za jednotku domácí měny více cizích peněz.
Roste-li důvěra k domácí měně, stoupá po ní poptávka i v jiných zemích a měna tedy posiluje.
K faktorům, které zvyšují důvěru zahraničí v určitou měnu a přispívají k jejímu posilování, patří politická stabilita, nízká inflace – při níž se udržují nízké ceny – a nadprůměrné úrokové sazby, které znamenají dobrou návratnost prostředků zahraničních investorů.

Udržování kontroly
Silná měna může vedle výhod přinášet i některé nevýhody. Výhodný směnný kurz znamená, že lidé mohou za své peníze pořídit více dováženého zboží než domácích produktů.
Trh tuzemského zboží tím ovšem stagnuje, klesá tak poptávka po pracovních silách do výroby a vzrůstá nezaměstnanost.
Vlády a centrální banky se snaží takovým problémům předcházet a pokoušejí se udržovat měnu pokud možno stabilní. K metodám usměrňování silné měny patří omezování dovozů, uvalování dovozního cla na importované zboží a snižování úrokových sazeb. Taková opatření ale vytlačují investory ze země.