U nás v Čechách je houbaření velmi oblíbené. Sbíráním hub a přípravou houbových pokrmů se zabývali již naši předkové. První písemné zmínky o tom pocházejí již z jedenáctého století. A pozdější zmínky, ze století čtrnáctého, zanechal Dalimil v jeho kronice. Popisoval sběr hlív ze stromu. Ale ne všichni Češi houby a pravidla jejich sběru dobře znají. Trochu si to zopakovat nikdy není na škodu.
Vyrážíme raději ráno
Po ránu je v lese chladněji, v létě je lépe si přivstat. Ale pokud nejsme zrovna ranní ptáčata, také není nic ztraceno. Les poskytuje chládek celý den. A pokud je vhodné počasí s dostatkem vláhy, rostou houby celý den.
Co raději v lese necháme
Tak určitě ty houby, které neznáme nebo jsme v jejich případě na pochybách. Radí to odborníci i zdravý selský rozum. Proč naprosto zbytečně riskovat otravu? Ty podezřelé necháme lesním živáčkům, ti si s nimi poradí. Pokud si přece jen bereme vzorek pro konzultaci se znalcem, určitě ho nemícháme s ostatními, mohlo by se stát, že se ocitne ve smaženici na našich talířích!
Kam úlovky z lesa ukládáme
Vždy do košíku! Mají tam prostor a mohou v něm dýchat. Zapomeneme na tašky všeho druhu, obzvláště ty igelitové. Houby se v nich mohou pomačkat, ale také bez přístupu vzduchu zapařit. Jsou to živé organismy, ve kterých i po utržení probíhají biologické procesy. Když v igelitce vytvoříme vhodné podmínky, pracují na plné obrátky. V našich krásných úlovcích se množí mikroorganismy a dochází k rozkladu. Může se stát, že než je doneseme domů, budeme z nich mít jen nevzhlednou a nejedlou hmotu. Nic pro chlubení houbařským uměním.
Jak sbíráme a čistíme
Sbíráme vždy jemně, kroutivým pohybem. Ušetříme tím podhoubí. Chováme se tak, aby i po naší návštěvě a sběru na místě něco dál rostlo. Ovládáme se i tehdy, pokud narazíme na úrodný „plácek“ a horečně hledáme další a další úlovky. Houby, které neznáme, neničíme! Nejsme bezohlední sobci! Hrubé čištění provádíme ještě v lese. Přitom vyřadíme i kousky, které vypadají dobře z venku, ale jsou uvnitř zčervivělé.
Zpracováváme co nejrychleji
Jde o živý „materiál“, co se rychle kazí (jak jsme psali výše). A to i v chladu lednice. Zpracováváme ho co nejrychleji, čekáme maximálně do následujícího dne!